Milovaní čtenáři, drazí farníci!
Vstupujeme do slavnosti Velikonoc, které jsou centrálním důvodem existence
člověka, života Církvi a vlastně podstatou křesťanství.
Prožíváme a uvědomujeme si fakt, že Kristův hrob zůstal na velikonoční ráno
prázdným.
Někteří už tušili, že první den po sobotě někomu radost zkazí a druhému ji
udělá. Proto bylo za každou cenu třeba uhlídat noc smrti před ránem vzkříšení,
Ježíše před lidmi.
Nepodařilo se!
Už od úsvitu byl velikonoční den nabitý očekáváním.
Ostře sledovaný hrob se vyprázdnil od smrti a naplnil se životem.
Takže každý, kdo tomu uvěřil, měl v sobě život.
A přece mnozí dodnes zůstávají stát před tímto prázdným hrobem a nedokážou
přijmout Vzkříšeného.
Ježíšův hrob se stal nejvíce provokujícím hrobem na světě, protože chce slyšet
odpověď na otázku: “Proč stále hledáme mrtvého mezi živými a živého mezi
mrtvými?“
Před tímto prázdným Kristovým hrobem vyslovme i jednu prosbu za svůj
budoucí hrob. Aby byl nejen stejně prázdný, ale aby i naše porušené tělo bylo
vzkříšeno k věčné blaženosti.
Přeji Vám všem milostiplné a požehnané svátky Kristova vítězství nad hříchem,
zklamáním a smrtí!
S úctou Váš
P. Siard Dušan Sklenka, O. Praem.
Kategorie: Aktuality
0 komentářů