Milovaní čtenáři, drazí farníci!
Vstupujeme do nejkrásnějšího období roku Vánoc. Čas, v kterém se svět okolo nás hrouží do výzdoby světel, stromečků, betlémů. Čas, kdy se lidé stávají křehčími a citlivějšími na dobro, blízkost a hledání cesty, a jakým darem potěšíme ty, které milujeme.
Do času vánočních trhů, punče a koled nenásilným způsobem vstupuje i příběh narození Krista, který dává Vánocům víc, než jen emoční a lidskou rovinu. Bůh, který na sebe bere lidskou podobu, aby žil vedle člověka a s člověkem. Bůh, který se rodí stejně jako my, z lůna matky.
Příběh Vánoc nezačal nikterak slavně. Maštal, zvířata a zima v noci, kdy se bez jakékoliv pocty a křiku, na bezvýznamném místě rodí ten, který chce oslovit každého člověka. Člověka šťastného, bohatého, chudobného, významného. Člověka v čase radosti, pláče, selhání, vítězství, ale i hanby, prohry a hříchu.
Člověka bez toho, aby se nejprve zeptal na jeho puvod, náboženské vyznání, kulturní, pracovní, státní příslušnost, orientaci, či barvu pleti. Prostě každý z nás se stáváme ve vánoční noci pro Ježíše objektem jeho lásky, hledání a zájmu. Vědomi si této skutečnosti, tak máme možnost říci, že jsme se stali díky Němu bohatými a schopnými i my milovat, nesoudit, tolerovat a neubližovat.
Přeji nám všem, abychom dovolili Kristovi, který se rodí pro náš svět, zkomplikovat náš život právě Jeho láskou, která neskončí po štědré večeři, ale bude mít místo v našem světě i tehdy, když budeme prožívat obyčejné dny.
Požehnané svátky narození Lásky a milostiplný rok 2024.
S úctou a požehnáním
Váš
P.Siard Dušan Sklenka o.Praem.
0 komentářů