Milovaní farníci, drazí čtenáři!
Vstupujeme do slavení největších křesťanských svátků a nimi jsou Velikonoce.
Velikonoční doba nám připomíná smysl a důvod naší víry a tím se stalo Kristovo vzkříšení.
Evangelijní úryvky opisují moment zmrtvýchvstání Ježíše, který tak dává lidskému životu jeho definitivní podobu a naději, ve které je člověk pozván k věčnosti a do trvalého společenství s Bohem v okamžiku konce svého lidského pozemského života.
Kromě jiných pasáží v Písmu Svatém čteme zprávu o tom, jako se ženy vydávají ke hrobu Ježíše, který byl ukřižován.
Jozef Husovský ve své knize Bible, chléb a hry uvažuje nasledovně:
Dotyk, kameny a otázky
Ženy se vydaly podívat k hrobu.
Řecké sloveso „theorein“ znamená vidět, meditovat, reflektovat, pozorovat.
Kdyby šly jen držet stráž, bylo by to jen něco nostalgického.
Ale ženy směřovaly k hrobu, protože se chtěly dotknout vlastního nitra, vlastního života a smrti.
Chtěly najít odpověď na otázku vztahu k muži, který tak změnil jejich život. Chtěly se dotknout vlastních kamenů, které potřebovaly odvalit, aby otevřely nové dimenze svého života. Kdo jim ty kameny odvalí?
Co pod nimi najdou? Jaká cesta se jim otevře?
To jsou otázky, které vychází od Ježíšova hrobu dodnes.
Připomenout si, že Ježíš kdysi před věky vstal z mrtvých, by i pro nás bylo jen něco nostalgického. Jde o víc. Se ženami si sami potřebujeme na tyto otázky odpovědět..a přidat k nim další: Co znamená zmrtvýchvstání pro nás?
Napadlo nás, že sami denně potřebujeme vstát z různých hrobů a bezvýchodných situací? Tak tedy, kdo nám odvalí kámen či kameny, aby jsme se dostali dále?
Jestli to opravdu chceme, určitě najdeme i způsob.
Přeji nám všem odvahu vydávat se den co den k odvaze odhodit jakýkoliv kámen, který cítíme jako něco, co omezuje naši touhu se nadechnout a říct životu a změně naše „áno“!
Požehnaný svátky Vám všem!
S úctou
Váš
P. Dr. Siard Dušan Sklenka, O. Praem.
0 komentářů