Milovaní čtenáři, drazí farníci!
Po dnech prázdnin a dovolených, i my dospělí, stejně jako děti, se vracíme do dnů, kdy studium a práce, se stanou pro nás každodenní výzvou.
Budou to místa setkání s někým a něčím novým, stejně jako návrat mezi pracovní kolektiv s lidmi, známými i neznámými.
Rudyard Kipling, britský spisovatel, novinář a básník, nositel Nobelové ceny za literaturu, napsal v roce 1895 báseň s názvem „Když“, kterou věnoval svému synovi Johnovi.
Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když, podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál,
když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,
když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: „Svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi –
a co je víc: staneš se člověkem, syn můj milý!“
Dovoluji si popřát nám všem, odvahu nikdy neztratit v pohledu na život víru v dobro, lidský charakter a schopnost, žít s vědomím, že nikdo z nás tu nejsme náhodou.
Každého příběh zanechává pro tento svět nesmazatelnou stopu a odkaz.
S úctou
Váš
P. Siard Sklenka, O.Praem.
0 komentářů