Moudří lidé dob minulých jsou zajedno v názoru, že pokud chceme vidět zázraky, velkým
předpokladem je vděčnost. Podle mnoha současných myslitelů se tato lidská vlastnost vytrácí
z našeho každodenního života. Důvodů je několik. Pod vlivem globalizace najednou nejsme
úplně odkázáni na dary přírody. Pokud se neurodí například dostatek jablek, jsme schopni je
dovézt z jiné krajiny Evropské unie a koupit v supermarketu. Mít jahody v zimě již pro
Marušku z pohádky není problém. Koupit si něco, na co momentálně nemáme, je velmi
jednoduché. Stačí skočit do banky a vzít si půjčku. Problém se splácením? Vše se dá upravit,
jak napoví reklama z televize. Pokud však stoupá životní standard, některé věci se stávají
samozřejmostí a vděčnost ustupuje do pozadí. Jenomže kde chybí vděčnost, tam není komu
děkovat, tam chybí Dárce.
Co je vlastně zázrak? Začíná již těmi nejmenšími událostmi, kterým já osobně nikdy nedávám
nálepku „náhoda“, a které se vyvíjejí jinak, než bychom apriori čekali. A opravdu to začíná
drobnostmi. Na začátku adventu 2020 začal Jubilejní rok, kdy premonstráti celého světa slaví
900 let od založení prvního kláštera v údolí Prémontré ve Francii. Zakladatelem byl sv.
Norbert, jehož ostatky jsou dodneška umístěny v Praze na Strahově, kam byly převezeny
v 17. století. Norbert je tak jedním ze zemských patronů. Pocházel ze šlechtické rodiny.
Narodil se buď v holandském městečku Gennep, kde žila jeho rodina, nebo ve městě Xanten
(dnešní Německo). Jestli to byl Němec nebo Holanďan, to se po uplynutí tak dlouhé doby
nedá na sto procent určit. V každém případě se dostal na dvůr neslavně známého císaře
Jindřicha V., který rád zasahoval do záležitostí duchovních a do úřadů duchovních osobně
jmenoval své oblíbence, kteří s úřadem obdrželi ve feudálním systému dobré jmění. Jednalo
se o tzv. investituru, propojení státní a církevní moci, která, jak ukazuje historie, nikdy nebyla
ku prospěchu. Světská moc, která do duchovenstva jmenovala své lidi, totiž takovýmto
způsobem umlčela prorocký hlas tehdejších kněží. To, že byli placeni ze strany světské moci,
je umlčelo a k některým otázkám se zkrátka nevyjadřovali. Investitura tak hýbala tehdejší
společností a tento velmi obtížný spor zasáhl také život zakladatele premonstrátů. Část
duchovenstva zůstávala pohodlná a nechala se císařem ovlivňovat, druhá část se rozhodla stát
na straně reformy. Na tu druhou stranu se přidal také Norbert, který nechtěl být v područí
císaře. Opouští císařský dvůr Jindřicha V., nechává se vysvětit na kněze a stává se potulným
kazatelem. Zajisté by ho jako syna šlechtické rodiny čekala výborná církevní kariéra, jenomže
Norbert nechtěl být v kázání otrokem císaře. Byla to jeho odvaha a dobrý charakter, který ho
vedl k tomu, aby se postavil na stranu těch, kteří usilovali o reformu. Jako potulný kazatel
putoval po území dnešního Německa a Francie a o Vánocích 1121 zakládá první klášter
premonstrátů v údolí Prémontré. Přijímá se svými společníky, které potkává na svých cestách,
řeholi sv. Augustina, žijícího na přelomu 4. a 5. století. Inspirací je pro něj návštěva
augustiniánského kláštera Rolduc v Holandsku, kde se radí, jak má pokračovat na své
duchovní cestě. Dodneška tam stojí klášter, který v současné době slouží jako kněžský
seminář pro Holandsko.
Již 900 let na světě působí premonstrátský řád, prošel si mnoha úskalími, pády a vzestupy
podobně jako želivský klášter. Kolik je ruin a tvrzí klášterů a hradů z 12. století! Je zázrakem,
že želivský klášter, nejbližší v našem okolí, přes všechny peripetie dodneška stojí a žije zde
původní myšlenka. Jubilejní rok založení premonstrátů potrvá až do Slavnosti Křtu Pána
Ježíše Krista 8. ledna 2022. Když se chcete dozvědět víc o oslavách, klikněte na stránku
www.premonstrati2021.cz. Zveme vás ke společné oslavě i v naší farnosti. Jak již víte, každý
kostel, ve kterém slouží premonstráti, se stává jubilejním kostelem. Toto privilegium se tedy
týká všech kostelů naší lukavecké farnosti. Jsme rádi, že jsme mezi vámi a děkujeme za vaši
podporu.
P. Siard Dušan Sklenka, O.Praem.
0 komentářů